Hrdina z NAGANA v dresu braškovském

V první polovině devadesátých let byl T.J.Sokol Braškov vlastně takovou „farmou“ unhošťského oddílu kopané. Vždyť v základní sestavě I.A mužstva bylo skoro pravidelně zařazováno pět hráčů , kteří měli v té době místem trvalého pobytu právě zmiňované , nedaleké město. Byli to – M. Šimáček , S. Danda , M. Poula , J. Brabec , a J. Želina. Navíc předsedou  sdružení byl v té době „takéunhošťák“ P. Stádník. V popisovaném období byl oddíl kopané skutečnou partou , se vším všudy. Hráči i výbor drželi při sobě , nejen na hřištích , ale i mimo ně. Společně se zúčastňovali různých „stmelovacích“ akcí , včetně probírání nejen věcí fotbalových u pivka ve všech obecních , ale i okolních provozovnách , kde byl nabízen „zlatavý“ mok.  

A právě Martin Poula a Soběslav Danda byli zřejmě příčinou , že se podařilo realizovat přestup tehdy již nadějného hokejového reprezentanta Pavla Patery z Unhoště do Sokola Braškov.

Tento mladý muž do braškovského kolektivu výborně zapadl. Svými výkony na hřišti pak strhl celý tým a snad nebylo zápasu který by „modrobílí“ s „Patecem“ v sestavě prohráli.

Je sice pravdou , že kvůli ligovým a reprezentačním povinnostem se v sestavě I.A mužstva neobjevoval pravidelně , ale když nastoupil stálo to zato. Protože mu bylo z hůry dáno ,  nejen na ledě soupeřovi beky k zoufalství přivádět , ale i na pažitu fotbalových hřišť okresu.

Tak se stalo že v únoru – 22. dne památného roku 1998 se velká část mužstva i výboru , včetně rodinných příslušníků sešla v brzkých  ranních hodinách v útulném domku pana Brabce v Unhošti , aby sledovali hokejovou bitvu o zlatou olympijskou medaili v dalekém Naganu.

Jak to dopadlo celý hokejový národ jistě ví….. , ale že se po slavném návratu z Japonska a Staroměstského náměstí nejcennější zlatá hokejová medaile skrápěla pivkem v restauraci „Pod Hvězdičkami“ na Valdeku kousek od Kladna , ví a zažil  jen málokdo!!!! 

Podle vlastních vzpomínek a zážitků – Pavel STÁDNÍK